Našinec snad nikdy nepochopí, jak mohou žít lidé v zaostalých rozvojových zemích bez finančního zajištění. Tedy bez peněz. A jak mohou být nejednou vlastně i v této situaci šťastní a radovat se i z naprostých maličkostí, jaké jsou pro nás z vyspělého světa nezajímavou samozřejmostí.
A stejně tak ti movitější z nás nikdy nepochopí, jaké to je, když se musí člověk obejít bez peněz u nás. Což už rozhodně důvod k radosti není. Protože náš vyspělý svět stojí na existenci a oběhu peněz, a to znamená, že kdo není finančně zajištěný, nemůže se plnohodnotně začlenit a užívat si všechna ta blaha, která jsou díky penězům dostupná solventním lidem.
Jediné, co u nás dostatečně bohatí lidé vědí, je to, že nechtějí zchudnout. Nechtějí se dostat do pozice těch, kdo si nemohou koupit všechno, co potřebují. Chtějí být naopak vždycky solventní a nepoznat nouzi. Což se jim ale přesto může stát. I bohatí lidé u nás mohou někdy zchudnout. A pak mít potíže s tím, co takovou chudobu provází.
A když u nás někdo nemá dost peněz, případně je už nemá vůbec? Pak má tento samozřejmě možnost žít stejně bezprizorně jako třeba ti chudáci z rozvojového světa. Ale to rozhodně nechce. A tak musí najít nějaký způsob, jak se dostat k penězům.
A jak se k nim našinec dostane? V naprosté většina případů tak, že si je vydělá, a pak třeba i tak, že si je půjčí, když ty vydělané nestačí. A protože se u nás nepůjčuje jen takzvaně na čestné slovo, musí si každý vybrat půjčku, která je pro něj nejen dost výhodná, ale i dostupná. A proto si bere tolik lidí nebankovní hypotéku. Protože americká nebankovní hypotéka se nabízí všem za docela výhodných podmínek, a jejím jediným mínusem je nutná zástava nemovitosti, která je pro získání této půjčky nepostradatelná.
Takže tu někdo má peníze vlastní a někdo může mít aspoň ty půjčené. A nikdo nemusí být totálním chudákem.