O tom, že lidé hrajà deskové hry, máme doklady již od starovÄ›ku. Jednou z tÄ›ch nejstarÅ¡Ãch, které se hrajà pouze v lehce pozmÄ›nÄ›né podobÄ› je napÅ™Ãklad Go, které se hrálo ve starovÄ›ké ÄŒÃnÄ› již nÄ›kolik stoletà pÅ™ed naÅ¡Ãm letopoÄtem. A navzdory vÅ¡em technickým vymoženostem, které máme k dispozici, je lidé hrajà stále. Abychom si to ověřili, staÄà se podÃvat do kteréhokoliv hraÄkářstvà do oddÄ›lenà deskových her – kdyby se neprodávaly, tolik by jich tam nebylo. Je tedy otázkou, proÄ již od pradávna sedáme s přáteli Äi rodinou ke stolu a hrajeme hry.
Â
Â
Ve skuteÄnosti to má hned nÄ›kolik důvodů. TÃm prvnÃm jsou samozÅ™ejmÄ› pocity, které nám to pÅ™inášà – vzruÅ¡enà bez rizika, pobavenÃ, stmelenà s přáteli a rodinou. Nic z toho nelze podceňovat, neboÅ¥ to znaÄnÄ› pÅ™ispÃvá nejen k naÅ¡Ã psychické pohodÄ›, ale také ke zlepÅ¡enà vztahů mezi lidmi. Zároveň se tÃm odpoutáme od každodennÃch starostà a relaxujeme, což je dalÅ¡Ã plus. Jedná se zkrátka o chvÃle, které jsou bez nadsázky k nezaplacenÃ.
Â
Je ovÅ¡em jasné, že ve starých dobách byla situace zvláštÄ› ve Å¡lechtických rodinách ponÄ›kud jiná. Zde nemÄ›li Äas na takovouto zábavu. PÅ™esto právÄ› hranà deskových her patÅ™ilo k vÄ›cem, které musel každý Å¡lechtický synek ovládat. A i zde byl důvod pomÄ›rnÄ› jednoduchý – trénink.
Â
Â
Když se podÃváme na nejstarÅ¡Ã deskové hry, napÅ™Ãklad právÄ› Go Äi Å¡achy, zjistÃme, že se v podstatÄ› jedná o simulace bitvy. Jejich hranÃm se tak uÄÃme strategickému myÅ¡lenÃ, taktice a mnoha dalÅ¡Ãm vÄ›cem, které nám mohou ve válce pomoci. A když se podÃváme na to, jak Äasto se v tÄ›chto Äasech vedly války a lidé spolu bojovali, je pochopitelné, proÄ byla výuka pomocà tÄ›chto her tak důležitá.
Â
Dnes samozÅ™ejmÄ› nic takového nehrozÃ, a deskovky hrajeme pouze pro zábavu. PÅ™esto stále tÅ™Ãbà náš mozek a pÅ™inášà nám potěšenÃ. A to je to hlavnÃ, co bychom si z nich mÄ›li odnést – Äas pÅ™ÃjemnÄ› strávený s naÅ¡imi nejbližšÃmi. Nic cennÄ›jÅ¡Ãho totiž nenÃ.