Je jasné, že máme zákon o přístupu k informacím, který musí dodržovat všichni, především pak firmy. Právě zde však často narážíme na problém. Je sice pravdou, že často jsou dané informace trvale přístupné spotřebiteli, avšak jejich nalezení není zrovna jednoduché.
Stačí se podívat, jak jsou některé firemní internetové stránky složité, když zde hledáme například to, jaké jsou dodací lhůty, případně kde se naše objednávka zrovna nachází. To samozřejmě není jen výsadou českých obchodů, nýbrž i těch zahraničních. Přitom si jen málokdo uvědomuje, o jak důležité téma se vlastně jedná.
Celá situace je totiž mnohem závažnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Bez oněch informací totiž může zákazník snadno udělat špatné rozhodnutí, což sice povede k zisku firmy, avšak k frustraci a zklamání člověka, který s ní jednal. Také je zde problém u objednávek, jejichž doručení může trvat delší dobu. Pokud zákazník neví, zda již byla zpracována či dokonce odeslána, může na ni čekat úplně zbytečně, a promeškat lhůtu pro vrácení peněz.
Asi není třeba říkat, https://mojebetynka.maminka.cz/clanek/10-vet-ktere-detem-nema-smysl-rikat-pouzivate-je-take že to vše se poměrně hodí mnohým lehce podvodným firmám, které mají ne zrovna ideální praktiky. To je také důvod, proč je tento nešvar postihnutelný zákonem. Potíž je však v tom, že si na toto jen málo lidí stěžuje. Téměř nikdo totiž neví, na co vlastně má v tomto ohledu právo, a pokud ano, přijde jim jako zbytečnost danou firmu hlásit – spíše prohlásí, že měli být opatrnější, a tím je pro ně celá věc vyřízena. Za takovýchto podmínek se nelze divit, že je takovéto jednání u firem stále častější.
Pokud bychom s tím tedy chtěli skutečně něco udělat, bylo by opravdu nutné hromadně nahlašovat ty podniky, které zákon o přístupu k informacím porušují. Jen tak donutíme příslušné orgány, aby se situací začaly zabývat a něco s ní dělat, což povede k mnohem větší průkaznosti. A to rozhodně potřebujeme.