Řeknu vám, že bez her by byl svět o něco chudší a také by byl svět takový ochuzený o nějakou zábavu a o šťastné lidi, protože když se člověk baví a má své koníčky a má své záliby, tak je přeci ihned veselejší. Já jsem si řekla, že kdybych si nemohla hrát na své oblíbené piano anebo na kytaru, tak bych z toho byla opravdu hodně nešťastná. Moc by mě to trápilo. Jenomže jak udělat to, aby lidé si také mohli dělat co chtějí? Samozřejmě, že jsou různé způsoby a také různé alternativy, jak se člověk může bavit. Může se bavit tak, aby nikoho nepohoršoval, protože hlavně některé party lidí, kteří se třeba baví něčím takovým, že třeba někoho šikanují anebo se někomu posmívají.
Tohle podle mého názoru není žádná zábava a není to hra. Je to spíše takové ošklivé a nemělo by se tohle vůbec dít, proto jsem si řekla, že až budou moje děti veliké, že bych si moc přála, aby byly hodné a šikovné, a také aby měly své záliby a své hry. Já moc ráda hraji na piano. Bohužel ani jedno moje dítě nezdědilo žádný hudební talent, takže žádné mé dítě nehraje na žádný hudební nástroj.
Možná tak hrají na nervy, ale to je tak všechno. Tohle jim vždycky říkám ze srandy, když se děti po sobě vozí a nadávají si anebo se hádají. Mě tohle moc mrzí, že moje děti se hádají, jsou od sebe rok a půl, ale i tak už mají na sebe občas nervy. Alespoň takhle to vždycky říká starší bratr tomu mladšímu bratříčkovi. Pokud i vy se nudíte a hrajte oblíbené hry, anebo máte své záliby a koníčky, tak vám doporučuji, abyste se jich nevzdávali. Znám některé lidi, kteří se svých zálib vzdali a potom toho litují. Sami říkali, že kdyby stále dělali takové věci, které je baví a nezbavovali se svých her a záliv, tak by jim bylo lépe a všichni víme, že spokojená mysl, tak je také spokojené tělo. Já osobně bych se svých zálib a koníčků nikdy nevzdala.