To byli živočichové, kteří žijí u nás a které můžeme běžně potkat. A já jsem slíbil, že se po dvojnících podíváme i do světa. Na krokodýla a jeho kolegy. Těchto hodně nebezpečných tvorů je také celá rodinka. Nejvíce si však lidé pletou krokodýla s aligátorem. Kajman, varan a gaviál se pak již pozná snadno. Ale ti dva prvně jmenovaní se pletou všem. Ale na rozdíl od dvojic potkan-krysa a havran-vrána, je jejich rozlišení velmi jednoduché a zřetelné.
Jde o tvar „huby“, který je rozlišuje a dává vodítko k určení. Plus zuby. Takže jdeme na to. Krokodýla poznáte, že má tlamu formovanou do špičky, aligátor ji má oblou. Zde si dovolím napovědět malinkou mnemotechnickou pomůcku. Takovou, jak ji používám celá léta já, takže na ni mám autorské právo chá chá. Nuže, ve slově krokodýl je písmenko ypsilon. A když tomu písmenku ukradnu (ukousnu) nožičku, dostanu tvar krokodýlí tlamy. Do špičata. Aligátorova huba je tvarovaná spíše do litery „U“.
Dalším vodítkem jsou zuby. Aligátorovi nejsou vidět všechny, když tlamu zavře, kdežto krokodýlovi ano. Tedy skoro všechny. Třicet šestka vlevo dole asi ne. Samozřejmě, jako jinde i zde se vyskytují výjimky, ale nedá se říci, že byste se s nimi setkali a měli se tím zabývat. Přesto zde uvedu krokodýla bahenního, který má také oblou tlamu, takže neznalý si jej může splést a aligátorem.
Je samozřejmě spousta dalších rozlišovacích znaků, ale u nich už je výjimek více. Například černé body na těle, které má krokodýl všude, kdežto aligátor jen na hlavě a jejím okolí. Mimochodem jsou pro oba velmi důležité. Asi neuhádnete, proč, a proto vám to prozradím, ale ne že to někde na mne povíte. Tyto černé vyvýšeninky totiž detekují tlak vody a hlásí tak oběma zvířatům, že je ve vodě eventuální kořist. A tak mohou připlout, omrknout situaci a buď zaútočit, nebo zůstat bez oběda.